Doporučení pro bilingvní výchovu
Rodiče bilingvních dětí si musí předem ujasnit svůj postup a potom ho
důsledně dodržovat. Tento postup by měl vzít v úvahu jejich aktuální ro–
dinnou situaci a možnosti, které poskytuje společnost. Měl by být maxi–
málně ohleduplný k vývojovým potřebám dítěte. Ideálním prostředím pro
osvojení jednoho i dvou jazyků je přirozená situace bez stresu, která dítě
sama o sobě motivuje k užívání jazyka. 
Rodiče by neměli dítě nutit mluvit za určitých okolností určitým jazy–
kem, zvláště ne ve věku, kdy ještě racionálně nechápe důvod nátlaku. Mělo
by být užíváno již zmiňované Grammontovo pravidlo, kdy dítě hovoří 
určitým jazykem na stále tutéž určitou osobu, což je pro ně srozumitel–
né. Tato osoba by však v jeho přítomnosti neměla přecházet do jazyka dru–
hého, hovoří–li s jiným členem rodiny. Dítě potom nechápe, proč tak ne–
mluví i s ním.
Rodiče by měli dítě vést do takových kontextů, kde je pravděpodob–
nost „přepínání“ jazyků velká a kde se v plné míře může rozvíjet a uplat–
ňovat potenciál dítěte.
Rodiče by měli být trpěliví, uvědomit si, že se dítě během řečového vý–
voje v předškolním věku vypořádává s většími nároky než jeho vrstevníci.
Kromě osvojení jazyka se musí naučit odlišovat bezpečně dva jazykové
systémy a navíc se vyrovnat s identifikací s kulturami, které oba jazyky re–
prezentují a zprostředkovávají.
Když bychom měli shrnout pravidla, která by se měla pokud možno
v dvojjazyčné rodině dodržovat, jedná se o následující:
* Podporovat dítě v dvojjazyčném osvojování řeči již od narození.
Zdravé dítě si osvojuje řeč spontánně. Nejdůležitější je pro řečový
vývoj to, co dítě kolem sebe slyší. Řečový vývoj nezačíná s prvními
slůvky, ale prakticky od narození. Dítě vnímá zvuky, hlasy, intonaci
a melodii jazyka. Pokud chceme, aby dítě vyrůstalo dvojjazyčně,
měli bychom mu umožnit kontakt se zvukovou stránkou řeči od jeho
prvních dnů (hovořit s ním při mazlení, přebalování či hře). 
* Učinit vědomé rozhodnutí, jakým jazykem chci se svým dítětem
hovořit. Při tomto rozhodování je důležité si uvědomit, v jakém ja–
zyce se dobře cítím a v jakém jazyce se mi nejlépe navazuje pouto
k dítěti. Jsou lidé, kteří nehovoří k dítěti svým mateřským jazykem,
protože již třeba delší dobu pobývají v cizině a vazba k jejich ma–
teřštině vyprchala.
47
<< první stránka   < předchozí stránka   přejít  další stránka >   poslední stránka >>